Obyvatelé a zvyky
Před mnoha generacemi se původní obyvatelé ostrova Mallorca ukryli do vnitrozemí. Neudělali to ze své vůle, ale pod donucením pirátských útoků se raději stáhli tam, kam na ně nemohli. Proto jsou jejich vnukové, pravnukové a další generace tvořící dnešní obyvatelstvo skoro dokonale odděleni od pobřežního života Mallorky. Nevidí a neznají turisty, kteří sem připlouvají po mořské hladině, aby navštívili jejich ostrov.
Ale právě díky tomuto opatření se zvyky původních obyvatel ostrova Mallorca prakticky nezměnily. Zůstaly nedotčeny a zachovány po dlouhé věky, až do dnešní doby. Možná trochu pozměněny vlnami turistů, kteří se sem neodbytně a s pravidelností přílivu a odlivu dobývali. Mnoho lidí proto přestalo se zemědělstvím (proč taky, když se těžkou prací sotva uživili) a dali se do služeb cestovního ruchu a turismu. To platí pouze pro ty trochu „pokročilejší“. Ostatní obyvatelé ostrova Mallorca zastávají staré názory, takže se jich nové zvyky a poznatky nijak nedotýkají – naprosto je ignorují, i když by pro ně mnohdy mohly mít důležitý význam.
Pokud se nezaměříte pouze na pláže a hotely, bude se vám, jak jinak než vlídně jevit i okolní obyvatelstvo ostrovu Mallorca. Na tvářích jim pohrává snad nikdy nehasnoucí úsměv. Jsou jako malá sluníčka, která prozáří vše kolem, a když je navíc oslovíte v jejich rodném jazyce, rozzáří se ještě víc. Zkuste to a oni vás nakazí svojí dobrou náladou. Zamilujete si je a už se vám z těchto míst nebude chtít.
Z toho pocitu vás rozhodně nevytrhnou lány obilí, mohutné koruny borovic jemně se vlnících ve větru nebo tetelící se krajina. Všechno na Mallorce plyne tak nějak pohodlně, žádný spěch a shon, pomalu vás to ukolébává a uvnitř vás to řve: „Já nechci pryč!“. A ještě něco vás bude zrazovat od toho, abyste to tu opustili – fakt, že tato dovolená je bezpochyby vlídná i k vaší peněžence. Opravdu budete překvapeni, že i když si nic neodepřete, náklady na ostrově Mallorca nebudou tak katastrofální jako kdekoli jinde.
Mallorčané a pracovní nasazení
Místní obyvatelé si vydobyli statut dobrých pracovníků, což také dokazují skoro v každém odvětví průmyslu. Například ve stavebnictví byste jenom žasli nad jejich pílí a zaníceností, kam se hrabou naši stavaři (nechci je tím nějak shazovat, nebo dokonce urážet, to ne, ale kdyby se postavili vedle Mallorčanů, sami by museli uznat, že se s nimi nemohou měřit). Každý z nich pracuje, jako by za každou přinesenou cihlu dostával zvláštní prémii a za rychlost mimořádný příplatek. Proto také stavby na ostrově Mallorca rostou takovým tempem. A rybáři nezůstávají nijak pozadu. Každý den se vydávají na svých člunech, jež jsou trochu podobné arabským, na moře, aby nasytili svoje rodiny a zbytky prodali na trhu.
Na ostrově Mallorca jde prostě všechno rychlejším tempem. Rolníci obdělávají pole s takovou vervou, jako kdyby zasévali na tom nejúrodnějším kousku země. Přitom jejich políčka spíše připomínají kamenité cesty. Turisté mnohdy ani nechápou, jak na nich může něco vyrůst. To jenom díky jejich píli a snažení se tu může něco urodit.
Ale není to pouze výdobytek mladé generace. I jejich předkové pracovali se stejným zápalem. Jak jinak by také mohly vzniknout prehistorické vesnice, věže nebo jiné památky. Jedině vysokým pracovním nasazením a zápalem si můžeme vysvětlovat, jak se tu všechno mohlo objevit, když bereme v potaz nízký počet stálých obyvatel Mallorky. Vždyť jich tu je pouze něco kolem 600 000 rozesetých na rozloze 3640km2.
Zvelebování nebo kýč?
Obrovské výnosy z turismu a prodeje půdy pro moderní turistické zástavby ustanovily Baleárské ostrovy jako nejvíce prosperující region ve Španělsku. Překvapivě mnoho z těchto peněz bylo použito na zrekonstruování a opravení starších domů nebo na zvelebení vesnic, ostrov Mallorca z toho nevyjímaje.
Skoro v každé vesnici byste našli videopůjčovnu. Nevím, co je to za podivný zvyk, ale děje se to na úkor jiných, a možná ještě důležitějších, obchodů, které tu bohužel nenajdete (i když v každé vesnici na jiném kontinentě jsou její nedílnou součástí). Silničky jsou tu zablokované záplavou aut a mopedů. To dokazuje pouze jediné – upouštění od přísnosti, se kterou bývala místní omladina Mallorky vychovávána. Má více volnosti a plně toho také využívá.